Z Afriky až mezi elitu! Slovenský trenér Poláků o extralize, Fučíkovi i Bulharsku
Róbert Kaláber
|
Foto: Facebook Polski Hokej
Slovenskému trenérovi Róbertu Kaláberovi se povedl husarský kousek. Poté, co převzal taktovku nad národním týmem Polska, jej dokázal v nejkratším možném čase dostat z třetí nejvyšší kategorie MS až mezi elitu. Naši severní sousedé, kteří rozbili svůj tábor v Ostravě, v ní startují po 22 letech.
„Loni jsme měli v týmu takovou atmosféru, že každý hráč byl přesvědčený, že si jedeme do Nottinghamu pro postup mezi elitu. Máme dost zkušených kluků, kteří hrají už dvacet sezon za seniory a neměli možnost se prezentovat v nejvyšší kategorii MS. Byl to jejich velký sen a dnes si jej plní,“ říká hrdě 54letý kouč.
Ještě před dvěma lety Poláci hráli dokonce se Srbskem. Letos moc nevěděli, co od turnaje, na který dorazila také řada hvězd z NHL, čekat. „Měli jsme velký respekt. Sám přiznám, že jsem nevěděl, jak to bude vypadat. Kvalita kádrů je tady obrovská. My máme devadesát procent hráčů z polské ligy. Už jen vzít celé mužstvo z české nebo slovenské extraligy by byla odvaha, natož z polské. Ale zatím jsme s výkony spokojení.“
„Jsem člověk, který porážky nesnáší. Ale třeba ta se Švédy byla nejhezčí v mém životě. Když jsem viděl, jak si to kluci proti takhle silnému soupeři užívají...“
Tedy až na první polovinu utkání s Francií, v němž už bílo-červení nedohnali čtyřbrankové manko a podlehli 2:4. Hned v úvodní partii však zaskočili úřadující bronzové medailisty z Lotyšska a sebrali jim bod, ve druhé pak předvedli sympatický výkon proti nadupanému Švédsku. „Jsem člověk, který neumí prohrávat a porážky nesnáší. Ale třeba ta se Švédy byla nejhezčí v mém životě. Když jsem viděl, jak si to kluci proti takhle silnému soupeři užívají... Každé střídání pro ně bylo obrovským zážitkem, bavilo je to,“ těší Kalábera.
„Tým je znovu výborně nastavený. Chceme potěšit naše fanoušky a těm zahraničním ukázat, že jsme se sem nedostali omylem. Dáváme do toho srdce, ukazujeme charakter a obětavost. Pořád máme naději, že se nám podaří zachránit,“ doplňuje odhodlaně.
„Hodně Poláků ani neví, jak hokej vypadá. Slovák nebo Čech si zase neumí představit, že na volejbal přijde šest tisíc lidí a panuje tam lepší atmosféra než na hokeji. Pro nás je to nepochopitelné. Taky mi trvalo, než jsem si na to zvykl.“
Hokej sice zdaleka nepatří k nejpopulárnějším polským sportům, ale Kaláber věří, že se teď o něj v zemi zvedne zájem. „Jsem strašně rád, že můžeme zpropagovat takovou pěknou hru jako je hokej. Hodně Poláků ani neví, jak vypadá. Slovák nebo Čech si zase neumí představit, že na volejbal přijde šest tisíc lidí a panuje tam lepší atmosféra než na hokeji. Pro nás je to nepochopitelné. Taky mi trvalo, než jsem si na to zvykl. Ale každý takový dobrý výsledek může zvýšit zájem mezi lidmi,“ pokyvuje Kaláber.
Problémem polského hokeje je ale práce s mladými hráči, věkový průměr týmu je více než 30 let. „Určitě to nebyl záměr, vzali jsme ty nejlepší, abychom měli co největší šanci udržet se v elitě. Rád pracuju s mladými, ale nemáme je kde brát. V polské lize může mít tým na soupisce až šestnáct cizinců, takže mladí se do ní těžko dostávají. Trenéři nemají strach dát šanci útočníkům, ale horší je to v obraně a brankovišti. Jen dva naši beci hrají v lize přesilové hry. I to je důvod, proč nám nejdou,“ líčí šéf polské střídačky.
Vůbec největší trable mají u sousedů s gólmany. I proto jsou rádi, že jim v tomto směru pomáhají cizinci. Čerstvě i Čech Tomáš Fučík, kterého si Kaláber vyhlédl už před osmi lety ve Znojmě. „Stejně jako John Murray se oženil s Polkou a má splněnou i podmínku odchytaných sezon v polské lize. Jen jsme čekali, až dostane papíry, a podařilo se to dva dny před startem turnaje,“ říká na adresu gólmana, jenž debutoval proti Francii, když na něj trenéři ukázali ve 27. minutě za nepříznivého stavu 0:3.
Róbert Kaláber při skládání nominace sáhl rovněž do české extraligy. „Jezdívám na zápasy do Třince a Vítkovic. Rád se dívám i na ČT sport a poslouchám jejich experty, kteří mají podle mě objektivní pohled a dokáží to velmi dobře zprostředkovat divákovi. I pro mě jako pro trenéra jsou některé analýzy zajímavé a dozvím se nové věci. Sleduju extraligu nejen proto, že mě zajímá, ale i kvůli svým hráčům,“ zmiňuje Oceláře Kamila Walegu a litvínovského Pawla Zygmunta.
„Když jsem poprvé přijel do Jastrzebie, kde je hala pro dva tisíce diváků, tak jsem sám nebyl přesvědčený, jestli dělám dobře. Ale teď musím říct, že to byl z mé strany dobrý krok. Jsem v Polsku velice spokojený.“
Do konečné nominace se naopak překvapivě nevešel Aron Chmielewski. „Má za sebou těžkou sezonu. Počítali jsme s tím, že bude hrát v Olomouci důležitou úlohu, ale zranil se a moc toho neodehrál. Počítali jsme s ním do prvních dvou formací, ale tam jsme měli hráče, kteří jsou momentálně v lepší formě. Nechtěli jsme ho dávat do třetí nebo čtvrté pětky, tak jsme se učinili rozhodnutí a dali příležitost klukům, kteří hráli celou sezonu,“ líčí Kaláber.
Když v roce 2014 odcházel z Trenčína do Jastrzebie, ani ve snu by jej nenapadlo, že v Polsku vydrží deset sezon. „Když jsem tam poprvé přijel z Trenčína, kde je obrovská hala pro sedm tisíc lidí, tak jsem sám nebyl přesvědčený, jestli dělám dobře. V Jastrzebie je hala pro dva tisíce diváků, podobná té tréninkové v Ostravě, možná trošku větší. Ale teď musím říct, že to byl z mé strany dobrý krok. Jsem v Polsku velice spokojený.“
Hokejový návrat domů nechystá, těší se na souboj proti „svým“
Návrat na Slovensko proto neplánuje. „Ten hokejový určitě ne. Mám v klubu podepsanou smlouvu na další tři sezony a rok mám platný i kontrakt u reprezentace. Jinak na Slovensku stále bývám. Z Jastrzebie do Dubnice nad Váhom to mám 150 kilometrů, dvakrát týdně dojíždím. Není to žádný problém. Je to stejné, jak kdybych trénoval v Liptovském Mikuláši, vzdálenost je stejná,“ prozrazuje bratislavský rodák.
Už ve středu večer jej od 20:20 čeká pikantní souboj se Slovenskem. „Moc se těším. Hlavně na fantastickou atmosféru. Slováci ji dokáží vytvořit. Už když jsme hráli přípravný zápas v Žilině, tak to bylo neskutečné. Přišlo pět tisíc lidí, tady jich bude devět. Do toho ještě Poláci. Čekám jednu z nejlepších atmosfér, jaká v Ostravě bude. Slováci mají silné mužstvo, ale my už nasbírali nějaké zkušenosti a myslím, že můžeme být silnější než před deseti dny,“ věří Kaláber.
„Volal mi můj bývalý spoluhráč, který se v Bulharsku oženil, že potřebují reprezentačního trenéra a jestli bych mu nepomohl někoho sehnat. Když jsem se ptal, tak se na mě všichni dívali. Z nějaké recese jsem pak na to sám kývl.“
Ten před Polskem vedl dva roky dokonce Bulharsko. „Volal mi tehdy bývalý spoluhráč, který se tam oženil, že potřebují trenéra reprezentace. Tak mi říkal, jestli bych mu nepomohl někoho sehnat. Když jsem se ptal, tak se na mě všichni dívali,“ směje se Kaláber, který tedy nakonec sám hokejově exotickou nabídku vzal.
„Mistrovství světa hráli v JAR v Kapském městě, tak z nějaké recese jsem na to kývl. Skončili jsme druzí a další rok doma v Sofii dokonce postoupili o kategorii výš. Takže jsem si užil taky nejspodnější kategorie MS. Zase to byla jiná zkušenost pracovat s hráči, kteří mají méně kvality a herních zkušeností. Bylo třeba se přizpůsobit a vytěžit z mužstva co nejvíc,“ uzavírá slovenský kouč polských hokejistů.
Share on Facebook
