Tomášek v NHL společnosti: Klukům to nechci kazit. Mluví o klukovském snu i nervech
David Tomášek
|
Foto: Jakub Knap
Jako centr druhé ofenzivní brázdy rozděluje kotouče mezi borce s visačkami NHL. David Tomášek na domácím šampionátu brousí pouto s Kubalíkem a Palátem, při přesilovkách operuje v teritoriu kolem kruhu. Spadá mezi zásadní pilíře Rulíkova ansámblu.
„V nároďáku jsem cítil důvěru už během sezony. Je to o plnění systému, ale zároveň musíte hrát svou hru,“ reflektuje Tomášek. Ve středu dvěma nahrávkami utlumil vzdorné Dány, klíčový gól nachystal pro strádajícího snipera Kubalíka.
Problesklo vám podvědomě hlavou, že do tandemu najíždí právě on?
Věděl jsem to. Chvilku jsem čekal, jestli přeskočí obránce, což se mu povedlo. Pak už to nějak vyplynulo. Všichni jsme za něj byli rádi.
Kubalík před vámi potom smekl pomyslný klobouček...
Potěší to. Myslím, že to byl gól celé lajny – Palič to tam výborně udělal na modré. Obtočil se a házel mi to, já jsem chtěl původně zakončovat, ale viděl jsem, že se tam Kubalda uvolnil. Vyšlo to hezky. Jsem rád, že mu to tam padlo. Víme, že je to střelec, že umí dávat góly. Na psychiku a hlavu je to super. Obecně si myslím, že to jemu i lajně prospěje.
Všímal jste si, jak moc mu záleží na tom, aby utnul střelecké mlčení?
Asi to trochu měl v sobě. Jedině super, že to tam střílí dál, teď se mu uleví. Taky měl náročný týden – narození dcerky, zranění... Je super, že to vyšlo. Hrát podle toho, co trenéři chtějí.
„Kubalda to asi trochu měl v sobě. Jedině super, že to tam střílí dál, teď se mu uleví.“
Kdy si první kus na mistrovství odškrtnete vy?
Nějaké šance jsem ze začátku měl, tenhle rok jsem dal dost gólů. Ale jsem centr, musím být zodpovědný a hrát dobře systémově do obrany, ne někde lítat nebo riskovat. Klidně radši nahraju, ať dají gól kluci. Věřím, že to přijde, když budu makat a hrát svou hru. Když to bude střílet klukům kolem mě, tak s tím nebudu mít problém. Hlavně ať se vyhrává.
Včera vám v hledišti drželi palce i fotbalisté Sparty, věděl jste o tom?
Před zápasem ne, dozvěděl jsem se to až pak. Sám jsem byl xkrát na fotbalové Spartě. Je příjemné, že fandí a oba sporty se navzájem podporují. Jako sparťan jsem rád za to, jak se jim daří. Věřím, že titul dotáhnou.
Taky to byl první odpolední zápas národního týmu – co usínání, šlo to lépe?
Příjemná změna. Zápasy v osm jsou v tomhle ohledu těžší. Teď máme zase dva večer, musíme se do toho nějak přenastavit zpátky.
Jak konkrétně?
Určitě půjdeme na led, protože den je jinak fakt dlouhý. Pak už na to žádné triky nejsou, možná krátký spánek.
David Tomášek | Foto: Jakub Knap
A nejspíš taky vydatný oběd, ne?
Myslím, že jídlo máme výborné každý den. Nemůžeme si na to vůbec stěžovat, až jsme občas takoví přejezení. (směje se) Ne, je to výborný servis.
Co mezi hráči letí?
Hodně máme hovězí steaky, teď kuchař začal dělat krevety. Všechno je výborné. Kluci z Třince říkali, že takhle jim to fungovalo, tak všichni jedeme na krevetách, když vyhráli tři série na sedm zápasů. (směje se)
„Kluci z Třince říkali, že takhle jim to fungovalo, tak všichni jedeme na krevetách.“
Zpátky k hokeji – jak vám šmakuje role centra vedle parťáků z NHL?
Super, ale taky je to závazek. Člověk to nechce kazit. Musíte se vnitřně přenastavit tak, že jsou to normální kluci. Ale nebát se hrát s pukem, stejně jako v sezoně. I když máte na křídlech NHL kluky. Samozřejmě je to trochu o adaptaci – oni jsou zvyklí na menší hřiště a jiný styl. V tomhle jsou ale oba výborní.
O Kubalíkovi už řeč byla, co do vaší hry přináší Palát?
Palič je o trochu starší, dodá tomu klid, zkušenosti a vítěznou mentalitu. Vždyť vyhrál dva Stanley Cupy. On ví, co to obnáší. Líbí se mi, že je o x let starší než já, má v lajně v podstatě kluka z Evropy, ale snaží se to brát střídání od střídání pozitivně, zůstává v klidu a pomáhá k týmovému výkonu. Na ledě dělá hodně malých věcí, můžu ho jen chválit.
Napumpoval do vás sebevědomí i vydařený ročník ve Švédsku?
Může to tak být. Snažím se to využít, hrát podobně. Mistrovství světa je ale něco jiného, nervy pracují… V nároďáku jsem cítil důvěru už během sezony. Je to o plnění systému, ale zároveň musíte hrát svou hru. Chci se do toho tlačit. Pomůže to celé lajně.
Dychtí člověk na šampionátu o to víc po tom, aby se předvedl? Na tribunách vysedává hodně skautů, generální manažeři NHL...
To je asi individuální. Já jsem se ve Färjestadu i nároďáku snažil hrát co nejlépe. Ostatní se uvidí, ale s týmovým úspěchem vždy přijdou pozitivní věci. Takhle to má podle mě každý v kabině, to je strašně důležité. Zatím je to z nás cítit a věříme, že to bude pokračovat dál.
„Mistrovství světa je ale něco jiného, nervy pracují…“
Z týmového hlediska se zatím příliš nedaří přesilové hry. Co s tím?
Všichni dělají maximum, hlavně trenéři. Pak je to o nás, abychom to převedli na led, možná zůstali sebevědomí a víc v klidu. Je to proces, bude se to zlepšovat. Zatím nám šlape hra pět na pět, ale tohle je jeden z aspektů, na kterých se musí pracovat.
Co naznačily porady u videa?
Gólů by mohlo být víc, šance na to jsou. Jen musíme zlepšit finální provedení. U naší pětky si to ještě dát o něco jednodušeji a využít Kubaldovy střely.
David Tomášek | Foto: Jakub Knap
Program fičí dál, v pátek a sobotu jdete na další papírové outsidery – Rakousko a Velkou Británii...
Jo, ale přijde mi, že se to hodně vyrovnává. Všichni mají video, týmy hráče v dobrých ligách. Nejsou to vůbec lehké zápasy. Když jsou tam NHL hráči, tak je to samozřejmě znát, ale tohle je o hlavě. Abychom to mentálně zvládli.
Vyhovuje vám režim, v průběhu kterého nemusíte každý den na led?
V něčem je to fajn. Turnaj je náročný, hraje se hodně zápasů. Samozřejmě je to vždy na trenérech, jak se dohodnou s nejstaršími kluky. Každý si to může udělat podle sebe.
„Těžká rozhodnutí jsou na trenérech, my se snažíme hrát každý zápas naplno.“
Probíráte v kabině aktuální situaci za mořem?
Živě to nesledujeme, protože zápasy jsou v noci. Ale víme, jak to probíhá. Těžká rozhodnutí jsou na trenérech, my se snažíme hrát každý zápas naplno. Dát do toho maximum a ostatní věci se nějak vyvinou.
A co atmosféra? Už jste se sžil s mánií domácího MS?
Ze začátku to na člověka dýchne. Je to krásný pocit. Byl jsem tady v roce 2004 jako dítě, plním si klukovský sen. Člověka to nesmí pohltit, musí si věřit a jet dál. Je to určitý závazek, jdeme si za tím. Ale zároveň si to chceme užít.
Share on Facebook
