Kluci ukázali mentální sílu, říká Broš. Ale pořád je co ladit. Proč nevyrazil na Finy?
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Hokej.cz pokračuje v sérii rozhovorů k mistrovství světa, v nichž dostávají prostor experti z řad hráčů a trenérů. Tentokrát přišla řada na Michala Broše. „Tým ukázal odolnost, což ve mně budí přesvědčení, že příprava na čtvrtfinále jde správným směrem," líčí někdejší reprezentant.
Jak na vás působil zápas českého týmu proti Dánsku?
Abych byl upřímný, u televize jsem ho neviděl, protože odpolední čas mi nevyhovuje. Trénuju mládež, takže toho je během dne hodně. Ale sestřih, analýzy a komentáře jsem samozřejmě sledoval. Dány jsme na velké akci porazili po dvanácti letech. Ve chvíli, kdy soupeř patnáct minut před koncem vyrovnal na 3:3, jim tam kluci dokázali nasypat další góly a nakonec vyhráli. Takže za mě pozitivní. Tým ukázal mentální odolnost, což ve mně budí přesvědčení, že příprava na klíčové čtvrtfinále jde správným směrem.
Ve třech ze čtyř odehraných zápasů národnímu týmu nevyšla první třetina. Může hrát roli svázanost před vyprodanou arénou?
Může, atmosféra byla zatím pokaždé elektrizující, takže je možné, že to na kluky dolehne. Ale důvodů může být víc. Neznám off ice přípravu, trenéři ji možná směřují tak, abychom měli top formu na čtvrtfinále. Před Švýcary jsme zase měli den volna, kdežto soupeř šel do zápasu rozehranější, a tak bych mohl pokračovat.
„Když čtyřikrát za sebou neprohrajete v základní hrací době, o něčem to svědčí."
Na druhou stranu mužstvo několikrát ukázalo schopnost dotáhnout a otočit zápasy, které se nevyvíjely v náš prospěch…
Jak jsem říkal, kluci ukázali mentální odolnost. Když čtyřikrát za sebou neprohrajete v základní hrací době, o něčem to svědčí. Můžeme z toho těžit v klíčových momentech turnaje.
Je vlastně asi lepší projít si těžkými chvílemi ještě před čtvrtfinále, že?
Jednoznačně! Pokud vás krizové momenty potkají hned na začátku turnaje, máte čas s nimi něco dělat, můžete hledat řešení. Pokud bychom se vezli na vlně s domněním, že všechno je super a ve čtvrtfinále bychom se najednou dostali do problémů, řešení by kluci hledali těžko. Na rovinu si řekněme, že pořád máme na čem pracovat a co ladit.
Lukáš Sedlák | Foto: Jakub Knap
Třeba přesilovky…
Ty opravdu potřebujeme zlepšit. Chybí nám lehkost v zakončení. Zároveň bychom měli zapracovat na produktivitě. Sice jsme nasypali sedm gólů Dánům a šest Norům, ale zápasy s elitními soupeři moc dobré z hlediska produktivity nebyly. Navíc se dá předpokládat, že klíčová utkání týmy odehrají na málo gólů, takže bychom si měli zvyknout hrát a hlavně vítězit v tomhle „úsporném“ módu.
Jak dlouho čekat na případné posily z NHL? Turnaj běží a zapracovat nové hráče těsně před čtvrtfinále může být ošidné…
O Pastovi se vůbec nemusíme bavit. Jen si vzpomeňme, co se s týmem stalo, když naposledy přijel na mistrovství světa, Je to hráč, který kolem sebe má pozitivní auru a dokáže díky ní strhnout celý tým. Podobné je to u Martina Nečase. I on má ofenzivního talentu tolik, jako málokterý nás hráč v současnosti. Mám dojem, že jsem zaslechl, že reprezentovat by v případě možnosti přijel i Pavel Zacha, který taky prožívá velmi dobrou sezonu. Stejně jako Filip Hronek. Takže to není o tom, jestli tyhle kluky vzít, ale hlavně o tom najít jim ideální místo v sestavě.
„Pokud vás krizové momenty potkají hned na začátku turnaje, máte čas s nimi něco dělat."
Co říkáte na úroveň letošního šampionátu?
Tohle mistrovství mě baví sledovat. Hlavně proto, že je u nás v Česku. Přijde mi díky tomu magnetizující. Navíc pokaždé máte „outsidery“, kteří dokážou překvapit. Lotyšsko, Německo… A letos samozřejmě Rakousko. Asi málokdo by tipoval, že Rakušané dokáží proti Kanadě stáhnout manko 1:6 a vyrovnat na 6:6. Naposledy porazili Finy, takže je zajímavé vnímat, co všechno se v hokeji může stát.
Chystáte se přímo do centra dění?
Nechystám. Měli jsme lístky od Dukly, takže trenéři a funkcionáři jeli na první zápas s Finskem. Ale já se toho neúčastnil, znamenalo by to, že by moje juniorka přišla o páteční trénink, ve kterém je hodně výstupů z komfortní zóny. O to jsem kluky nechtěl ochudit, proto jsme radši trénovali (usmívá se)
„O Pastovi se vůbec nemusíme bavit. Jen si vzpomeňme, co se s týmem stalo, když naposledy přijel na mistrovství světa."
Typické vnímání hokejisty, který to v kariéře dotáhl daleko. Aneb k úspěchům vede jen tvrdá dřina…
Jo, tak nějak to vnímám a snažím se tohle moje vnímání předávat dál. Myslím, že kluci byli po tréninku nakonec rádi, že jsem je o něj nepřipravil.
Nemůžu se nezeptat: před 24 lety jste v Petrohradu oslavil mistrovský titul, přijde vám, že od té chvíle uplynulo skoro čtvrt století?
Mám to v mlze. Kdybyste mi to nepřipomněl, tak si možná dokonce myslím, že se to ani „nestalo“ (usmívá se)
„Co bylo včera, už nikoho nezajímá. Žiju přítomností a budoucností."
Medaili jste si schoval?
Jo, mám ji někde v krabici. Ale už je to fakt strašně dlouho. Nejlepší na takových úspěších je bezprostřední euforie.
Nejste člověk, který by žil z minulosti, co?
Vůbec! Víte jak… Nikoho nezajímá, co bylo včera. Proto žiju přítomností a budoucností a za minulostí se neohlížím. Teď je pro mě klíčové, abych co nejvíc předal svým svěřencům.
Foto: Jakub Knap
Share on Facebook
